zVěstník

2015

Číslo 3, prosinec 2015

My, bězenci 

My, pomalu vymírající osmašedesátníci, jsme svého času opustili Československo u příležitosti příjezdu sovětských tanků. Opustili jsme ho ilegálně – ať již využitím nakrátko otevřených hranic nebo podloudně vymámenou výjezdní doložkou třeba i do zemí tehdejšího socialistického tábora, který byl sice hrází míru, ale nějak to v té době na to nevypadalo. Stejně jako uprch- líci současní jsme pak šli třeba i balkánskou cestou, což tehdy znamenalo Bulharsko, Jugoslávie, Itálie a pak už podle toho.

čtěte dále… (pdf 930kb)

Číslo 2, srpen 2015

Pozitivní svět

Mám jednu dlouholetou známou, která mi občas řekne, co si opravdu myslí. Nedávno to „občas“ zase nastalo, a tak jsem se dověděl, že v našem zVěstníku převažuje negativní vidění světového i lokálního dění a to že není dobře. A že nám to navíc nepřísluší, protože jsme krajanská tiskovina a jako taková máme šířit pohodu, aby krajané neměli smutek na duši. Asi měla pravdu, protože jak se někdo začne motat do vě- cí, do kterých mu nic není, tak je pohoda v čudu.

> čtěte dále… (pdf 943kb)

Číslo 1, duben 2015

Cokoliv jste učinili…

…jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili. Tak to stojí v bibli a na tu křesťané stále ještě nedají dopustit.

čtěte dále… (pdf 1.0mb)


2014

Číslo 3, prosinec 2014

Dobře už bylo …

Motorizovaný návštěvník České republiky je občas konfrontován se skutečností, že je mu vykradeno vozidlo. Osobně jsem byl s tímto fenoménem seznámen několikrát a u příležitosti sepisování policejního protokolu mi pan policista vždy oznámil, že jsem se stal obětí bulharských nebo rumunských band v České republice řádících.

> čtěte dále… (pdf 586kb)

Číslo 2, srpen 2014

Občané čestní a ještě čestnější

MUDr. František Kriegel byl komunista a jako takovému mu bylo odepřeno čestné občanství Prahy 2. Samozřejme právem, – je jistě těžko představitelné dát čestné občanství někomu, kdo si jako mladý kluk jen tak přitáhl do Prahy z Haliče,

> čtěte dále… (pdf 586kb) 

Číslo 1, duben 2014

Když tak bez emocí a s hubou od ucha k uchu nechal stát nějaké ty rozzuřené lokální politiky a šel hrát s jejich dětmi fotbal, nebo když si oblékl dres nenáviděného bělošského rugbyového mančaftu, tak mě opravdu začalo zajímat, jak to vlastně všechno dělá a že přitom přežívá.

> čtěte dále… (pdf 586kb)


2013

Číslo 3, prosinec 2013

MYŠ, KTERÁ ŘVALA… A řve dál. Už deset let. Dnes třeba o tom, že v Německu byly volby, které na celé čáře vyhrála ve všech směrech populární „Angie“ Merkel. V oliči svoji volbou pravděpodobně projevili přání, aby jí bylo umožněno dokončit započaté dílo, jehož výsledkem bude země sice ekonomicky, politicky a spole- čensky spálená, zato ale po uši zadlužená.

> čtěte dále… (pdf 438kb)

Číslo 2, srpen 2013

Jeden by tomu nevěřil, ale výročí srpnové návštěvy spřátelených tanků v tehdejší ČSSR se letos vzpomíná už po pětačtyřicáté. Byl jsem tenkrát relativně mladý a bydlel jsem v Praze kousek nad rozhlasem, takže jsem se toho – u nás už pomalu tradičního – boje o rozhlas také trochu účastnil.

> čtěte dále… (pdf 1.400kb)

Číslo 1, duben 2013

Je to ještě tak nejmírnější výraz, kterým stále rostoucí část Čechů vyjadřuje svůj vztah k našim západním sousedům.

> čtěte dále… (pdf 807kb)


2012

Číslo 3, prosinec 2012

„I stalo se v těch dnech, že vyšlo nařízení císaře Augusta, aby byl sepsán všechen svět…“ Bylo to jedno z prvních sčítání lidu a proběhlo na rozdíl od dnešních dnů v klidu, t.j. bez ústavních žalob apod. Každý musel uhánět tam, kde se narodil, a nechat se zapsat.

> čtěte dále… (pdf 807kb)

Číslo 2, srpen 2012

Úvodníky pro náš zVěstník píšu už osm let a psal jsem je vždycky rád. Až na ten dnešní. Ten píšu velice nerad a jenom proto, že to podle mého mínění už ko- nečně někdo napsat musí a že bych asi byl srab, kdy- bych to neudělal. Bude to o strachu z mocnářů, jehož parádním příkladem je třeba strach, který vzbuzoval jistý Josef zvaný také Stalin.

> čtěte dále… (pdf 557kb)

Číslo 1, duben 2012

Nevím, kdo to řekl, připisuje se to T yršovi, ale je to každopádně heslo, které sokolská organizace od svého založení prosazovala, a bylo to tak nějak pochopitelné. Jenom organizace, neoslabená vnitř- ními spory ať již politickými nebo společenskými, mohla soustředit veškerou svou sílu k dosažení náročného cíle, kterým byla národní a v poslední konsekvenci i státní samostatnost.

> čtěte dále… (pdf 823kb)


2011

Číslo 3, prosinec 2011

Evropu obchází strašidlo, a není to to Marxovo strašidlo komunizmu, to sice obchází také, ale už se ho nikdo pořádně nebojí. Strašidlo dnů dnešních se jmenuje trhy a bojí se ho kde kdo od Portugalska až po Lotyšsko, protože to strašidlo umí být velice zlé a kdo chce, aby mu neublížilo, musí mu pravidelně přinášet vysoké finanční oběti, takže si ublíží tak jako tak. pochází v češtině od výrazu něco na něčem trhnout, což v obchodním styku znamená se svým obchodním partnerem vydupat a obohatit se na jeho úkor.

> čtěte dále… (pdf 553kb)

Číslo 2, srpen 2011

Definitivní konec starých časů, též zvaných zlaté, nastal pro mě nedávno, lépe řečeno teprve nedávno jsem ho zaregistroval. Bylo to na takovém posezení (dříve mejdanu, dnes párty), na kterém došlo k něčemu dnes dost neobvyklému – zpívalo se tam.

> čtěte dále… (pdf 844kb)

Číslo 1, duben 2011

Nedávné přepadení veřejnoprávní televize jed­not­kou vojenské (!) policie velice působivě zdů­raznilo ne­zájem České republiky zařadit se někdy v budoucnu mezi právní státy. V této sou­vislosti se dá také oče­kávat, že se republika Senegal dodatečně ohradí vůči rovnítku, které jistý pan Kitgaard položil mezi senegalské a české instituce, ty senegalské přece jen nějaký ten – byť by i šamanský – zákon respektují.

> čtěte dále… (pdf 549kb)


2010

Číslo 3, prosinec 2010

Doznávám, že mě docela překvapil poměrně silný čtenářský ohlas na článek v posledním zVěstníku zabývající se konfrontací v „cizině“ dospěvšího českého děvčete se součastnou realitou země české.

> čtěte dále… (pdf 827kB)

Číslo 1 a 2, duben/srpen 2010

Vedle nás v domě bydlí takový nesympatický člověk. Vlastní několik vozidel a stále je pucuje a dává tím mé ženě příležitost k lehce představitelným invektivám.

> čtěte dále…(pdf 557kB)


2009

Číslo 3, prosinec 2009

Časopis Respekt psal nedávno něco v tom smyslu, ž̌e si vzhledem k souč̌astné vnitropolitické situaci v Č̌R čím dál tím více lidí myslí, že by se mělo neco stát.

> čtěte dále…(pdf 938kB)

Číslo 2, srpen 2009

… kéž jsi se zalklo již, proklaté cikáně. Těmito slovy popsal Jan Neruda oblíbenost ná roda českého v tehdejším světě.

Číslo 1, duben 2009

Rozdíl mezi kapitalistickým a socialistickým společenským řádem spočívá jak je známo v tom, že ten socialistický nejdříve všechno znárodní a pak zruinuje, kdežto ten kapitalistický nejdříve vše zrui nuje a až pak znárodní

> čtěte dále…(pdf 700kB)


2008

Číslo 3, prosinec 2008

Průměrný, v uvozovkách neprominentní emigrant, nalézající se v Mnichově po srpnu 1968, byl zhruba tři cetiletý, to znamená, že většinou vědomě zažil dva cet let bezúspěšného budování socialismu a že se bě hem pražského jara v životě poprvé politicky an ga žoval – tedy pokud nebyl členem komunistické stra ny – i když pravidelné zvedání ruky na stra nic kých schů zích pa třilo spíše do sportu než do politiky.

> čtěte dále…(pdf 1.100kB)

Číslo 2, srpen 2008

Tak jsem zase jednou zažil něco co jsem si myslel, že nikdy nezažiju. Seděl jsem v takové české ven kovské hospodě a koukal s mnoha jinými na hokejové finále Rusko-Kanada a celá hospoda fandila Rusům, což bych já a asi ani nikdo z těch, co v devěta šedesátém zažili live ty dva památné hokeje, jejichž závěrem byl doutnající Aeroflot a svržený Dubček, považoval tehdy pro budoucích pár set let za nemožné…

Číslo 1, duben 2008

Zvoní, zvoní zvon… zrady zvon. Bylo to v osmatřicátém, když to pan Halas napsal v souvislosti s mnichovskou ma lou korekturou hranic Československé republiky, po které jsme hraničili s Velkoněmeckou říší někde u Mělníka.

> čtěte dále…(pdf 927kB)


2007

Číslo 3, prosinec 2007

Když nedávno při jedné besedě v Mnichově přišla řeč na české zdravotnictví, dal pan doktor Raška, Čechoamerický vědec a lékař, k lepšímu zajímavý postřeh, že podle jeho názoru jsou na tom čeští a američtí lékaři kvalitativně zhruba stejně, rozdíl že vidí hlavně v tom, že pro ame rického lékaře je středem zájmu pacient.

Číslo 2, srpen 2007

„Hleďte a záviďte, jsem občanem So vět ského svazu“, tak nějak to napsal Vladimír Majakovský ve své básni Savětskij pasport. Ani tato radostná výzva mu však nezabránila, aby se později do brovolně nerozloučil nejen se Sovětským svazem, ale i s vlastním životem, což byla škoda, byl to velký básník. To občanství mu ale i přesto záviděl jen málokdo.

> Čtěte dále…(pdf 897kB)

Číslo 1, duben 2007

Ta naše Evropa česká…
Evropská unie měla letos padesátiny. Byla z toho – celkem oprávněně – velká sláva a německá spolková kancléřka, která momentálně tomuto společenství šéfuje, pozvala své kolegy do Berlína na společnou oslavu. Nebyl to jenom takový normální mejdan…

> Čtěte dále…(pdf 827kB)


2006

Číslo 3, prosinec 2006

Myslím, že nebyl vůbec špatný – ten dvou tisící šestý. Dovršili jsme v něm druhý rok existence jednoty a to už je přece jen doba dostatečná, abychom viděli, jestli vidíme, jestli to, co děláme, k něčemu je, jestli to děláme rádi a jestli to splňuje to, co jsme si předsevzali, a sice přispět k tomu, aby Sokol ne znamenal jen oprašování starých krojů a hesel.

> Čtěte dále…(pdf 681kB)

Číslo 2, srpen 2006

Fotbalové starosti sokolského starosty
Franz Beckenbauer, svého řemesla šéf orga ni začního výboru letošního mistrovství světa ve fot bale, mi napsal, že mi děkuje za vel kolepou spo lu práci při organizaci a pro vedení tohoto pro jektu. Byl jsem trochu rozčarován,…

Číslo 1, duben 2006

Osudy koruny bavorské
Letos je tomu právě 200 let, co bavorského Maxe Josefa z rodu Wittelsbachů přestalo bavit věčné a k ničemu nevedoucí kurfiřtování, a tak si – když se předtím skamarádil s Napoleonem – začal říkat Max milián První, vyhlásil Bavorsko krá ĺov­stvím, při pojil k němu – aby to k něčemu vypadalo – ještě Franky

> Čtěte dále…(pdf 762kB)


2005

Čislo 3, prosinec 2005

Čepelem v tu zrádnou hruď

…slibuje jedna stará sokolská píseň tomu, kdo se odrodí. Upřímně řečeno jsem se touto nepříliš radostnou životní alternativou nikdy hlouběji nezabýval, jednak pořádně nevím, co je to ten čepel, za druhé jsem se domníval, že tento problém pro mě není relevantní, což byla asi úvaha chybná.

Číslo 2, srpen 2005

Sokola zavolej od slovanské Ljubljany…
Ke stému výročí své sokolské organizace vydala Slovinská republika mince připomínající toto výročí. Mince jednak pamětní, ale i jako běžné pla tid lo. Celá událost není příliš vzrušující, ukazuje je nom, že Sokol ve Slovinsku patří jak do historie státu, tak do jeho každodenního života a že si to možná občas něk do intenzivněji připomene, když před mět nou min cí zaplatí.

> Čtěte dále…(pdf 672kB)

Číslo 1, duben 2005

Slovo starosty
„Kdyby alespoň nebyl v tom Mnichově,“ říkal mojí mamince její šéf, když s ní v roce 1969 pro bíral pro ble matiku mého nedovoleného opu štění republiky, která byla úzce spojena s pro ble ma ti kou jejího dal šího setrvání na mimořádně ex po­novaném místě…

> Čtěte dále…(pdf 514kB)


2004

Číslo 3, prosinec 2004

Slovo starosty
„Jsme jediný opravdový Sokol v Mnichově.“ Tuto pozoruhodnou skutečnost nám zvěstuje TV Sokol München prostřednictvím letáku, vyvěšeném v mnichovském Českém centru a ur čitě i leckde jinde. Na rozdíl od jiných reklam podobného druhu („Náš prací prášek je jedinečný, protože obsahuje nový pří pra vek X5/3-b2.“) není v letáku…

> Čtěte dále…(pdf 586kB)

Číslo 2, srpen 2004

Oetz 2004
Byl pro nás trochu vyjímečný, neb to byla premiéra účasti na něčem, co je nám již celá desetiletí důvěrně známé, co jsme také spoluvytvořili. Zřejmě první, kdo si naší nové jednoty všiml, bylo počasí, které si na sobě dalo opravdu záležet a zase poprvé po dlouhých letech nepadla na posvátnou louku ani kapka deště…

> Čtěte dále…(pdf 197kB)

Číslo 1, květen 2004

SKV Sokol München
Tak je to tady…nová sokolská jednota v Mnichově, založená 4.4.2004 (to aby si to později školní mládež lépe pamatovala), je nás osmnáct (zatím), směr a cíl máme totožný s Miroslavem Tyršem a stovkami sokolských organizací…

  1. Hinterlasse einen Kommentar

Schreibe einen Kommentar

Trage deine Daten unten ein oder klicke ein Icon um dich einzuloggen:

WordPress.com-Logo

Du kommentierst mit Deinem WordPress.com-Konto. Abmelden / Ändern )

Twitter-Bild

Du kommentierst mit Deinem Twitter-Konto. Abmelden / Ändern )

Facebook-Foto

Du kommentierst mit Deinem Facebook-Konto. Abmelden / Ändern )

Google+ Foto

Du kommentierst mit Deinem Google+-Konto. Abmelden / Ändern )

Verbinde mit %s